Biologie člověka

ozlišena na:

I. Ústřední nervovou soustavu - ÚNS

1. mozek

2. mícha

II. Obvodové periferní nervy

1. dostředivé (senzitivní)

2. odstředivé - motorické

- autonomní - sympatické

- parasympatické

VÝVOJ ÚSTŘEDNÍHO NERVSTVA

- vzniká z ektodermu na dorzální straně zárodku

- neurální ploténka se prohlubuje v neurální rýhu è vnořuje se è uzavírá è přeměňuje se v neurální trubici

- mozek se tvoří na hlavovém konci zárodku - zde se trubice rozšiřuje a diferencuje se na tři části:

1.přední čichový mozek (prosencephalon)

2.střední zrakový mozek (mesencephalon)

3.zadní sluchový mozek (rhombencephalon)

další vývoj:

- přední mozek se diferencuje na:

přední koncový mozek (telencephalon)

mezimozek (diencephalon)

- střední část zůstává

- zadní mozek:

mozeček (cerebellum)

prodloužená mícha (medulla oblongata)

- původní členění se v dospělosti uchovává jako tzv. mozkový kmen: prodloužená mícha, Varolův most, střední mozek - nejdůležitější a nejstarší části mozku

Po celé délce mozkového kmene na vnitřní části - retikulární formace

= pruh síťovitě uspořádaných neuronů

= převodní soustava do vyšších center mozku, zajišťuje pohybovou koordinaci a důležité

životní funkce

I. ÚSTŘEDNÍ NERVOVÁ SOUSTAVA

1. MÍCHA

2. MOZEK

MOZEK (encephalon)

- 1300 g

- v dutině lební, mozek i mích jsou zevně chráněny plenami (=obaly)

- 1. tvrdá plena (dura mater) - vystýlá dutinu lební (okolo míchy vytváří míšní vak), mezi kostí a tvrdou plenou - cévy, tuk a vazivo, pod tvrdou plenou 2 pleny měkké

- 2. plena - pavučnice (arachnoidea) - bezcévná

- 3. plena - omozečnice (pia mater) - bohatá cévami, kopíruje přesně všechny záhyby mozku (na míše è cévnatá plena míšní)

- štěrbina mezi omozečnicí (míšní plenou) a pavučnicí vyplněna mozkomíšním mokem - chrání mozek a míchu před otřesy a nárazy

STAVBA MOZKU

I. Prodloužená mícha (medulla oblongata)

= pokračování míchy páteřní, zanořuje se do Varolova mostu

- uvnitř IV. mozková komora

- vystupuje z ní 7 párů hlavových nervů - VI. - XII.

- šedá hmota prodloužené míchy - vytváří jádra - zde začínají nebo končí dostředivá a odstředivá vlákna výše uvedených hlavových nervů

- nachází se zde centra retikulární formace - řízení řady životně důležitých funkcí (dýchání, srdeční frekvence, krevního tlaku, pohybů trávicího ústrojí)

- centrum polykání, kýchání, kašlání a zvracení

- bílá hmota - tvoří ji soubory vzestupných nebo sestupných drah

- poranění prodloužené míchy - končí zpravidla smrtí

II. Varolův most (pons Varoli)

= val nad prodlouženou míchou

- spojuje koncový mozek s mozečkem, je přímým pokračováním prodloužené míchy

- skládá se z vzestupných i sestupných mozkových vláken

- nachází se zde i část šedé mozkové hmoty - kontroluje žlázy produkující sliny a slzy

- mezi jádry mozkových nervů jsou roztroušeny nervové buňky è vstupují i do středního mozku è propojují šedou i bílou hmotu è vytváří tzv. retikulární formaci - ta pomocí podmětů neuronů aktivují mozkovou kůru a udržují ji v bdělém stavu, pokud podměty ochabují è vzniká spánek

- z Varolova mostu vystupuje Trojklanný nerv

III. Mozeček (cerebellum)

- tvořen 2 polokoulemi (hemisférami) - spojeny červem mozečkovým (vermis cerebelli)

- povrch - kůra mozečková - vytváří závity, je tvořena šedou hmotou

v závitech - Purkyňovy buňky - téměř největší a nejsložitější buňky v lidském těle - uskutečňují největší počet spojení ze všech mozkových buněk

- uvnitř - bílá hmota - na řezu mozečkem vytváří stromečkovou strukturu - strom života

= reflexní ústředí pohybu, reguluje svalové napětí, koordinaci (jemných, rychlých a

přesných) pohybů, slouží k udržení tělesné rovnováhy

IV. Střední mozek (mesencephalon)

- nejmenší oddíl mozku skrytý mezi mostem a mezimozkem

- horní strana - čtverhrbolí, na spodní straně - 2 stonky mozkové - nasedají na most

středem probíhá Sylviův kanálek

a/ čtverhrbolí - končí zde část vláken zrakového a sluchového nervu

b/ kolem Sylviova kanálku - šedá hmota, z ní vychází 2 páry okohybných nervů, Sylviův

kanálek se dále v mezimozku rozšiřuje v III. mozkovou komoru

c/ stonky mozkové - skládají se z bílé hmoty - spojují koncový mozek s nižšími oddíly

centrálního nervstva, obsahují sestupné nervové dráhy, nejdůležitější z nich je dráha

pyramidová

V. Mezimozek (diencephalon)

- mezi hemisférami koncového mozku

- v něm je uložena III. mozková komora

- spodina komory - šedá hmota - hypotalamus, k hypotalamu je stopkou připojena hypofýza

- strop komory - tenčí, v zadu připojena šišinka

- Hypotalamus - reflexní centra pro řízení tělesné teploty, hospodaření s vodou, látkové

výměny v tkáních, regulace spánku a bdění

- boční stěny mezimozku - silné vejčité útvary - talamy (převážně ze šedé hmoty) = převodní

ústředí pro dostředivá nervová vlákna směřující ke koncovému mozku

VI. Koncový mozek (telencephalon)

- mohutný, překrývá ostatní časti mozku

- 2 hemisféry spojeny kalózním tělesem = svazek vláken bílé hmoty

- na povrchu hemisfér - plášť - pallium - tvořen šedou hmotou = hluboce rozčleněn brázdami (sulci) - vytváří laloky (lobi) - čelní, temenní, týlní a spánkový

- na spodní ploše čelních laloků - přiloženy kyjovité oblasti čichového mozku

- uvnitř hemisfér - dutiny (v každé hemisféře 1 mozková komora - I. a II.) - kde vzniká mozkomíšní mok - sveden do III. a IV. komory - otvorem ve stropu IV. komory se mok pod mozečkem dostává ven a tvoří prostředí kolem mozku a míchy

Limbický systém

= útvary kolem III. mozkové komory = mezimozek a útvary pláště na spodní a vnitřní

stranu hemisfér

= hraniční zóna mezi mozkovým kmenem a mozkovou kůrou

- centrum komplexu instinktivního chování, sídlo emocí - strach, hněv, smutek, radost, láska

- zajišťuje ukládání paměťových stop

- na základě zkušeností dotváří vrozené prvky chování

VII. Mozková kůra (cortex cerebri)

- nejmladší a nejdokonalejší část mozku, silná 2-5 mm

- skládá se ze šesti vrstev nervových buněk lišící se tvarem

- rozčleňujeme ji na okrsky, ve kterých končí dostředivá vlákna nervů přicházejících z nižších oddílů nervové soustavy a z receptorů (dochází zde k zachycení a zpracování nervových vzruchů a vytváření vhodných odpovědí na ně)

- 1. okrsky motorické - přední centrální závit

- obsahuje velké jehlanovité (pyramidální) buňky è z nich vedou neurity k motorickým buňkám předních míšních rohů = ústředí vědomých pohybů = pyramidová dráha

- pyramidové dráhy se při sestupu kříží è při poškození jednoho motorického centra - neschopnost provádět pohyby na opačné straně těla

- Motorický okrsek řeči (Brocovo centrum) - zadní část čelního závitu, po zničení - porušení pohybů potřebných k mluvě

- 2. okrsek kožní citlivosti - zadní centrální závit, analyzuje podměty z hmatových tělísek v kůži, z receptorů pro bolest, chlad, teplo, tlak

- 3. sluchový okrsek - zadní část horního spánkového závitu, při oboustranném poškození - hluchota

- 4. zrakový okrsek - horní část týlního laloku, oboustranné poškození - slepota

- 5. chuťový a čichový okrsek - na vnitřních, k sobě přivrácených plochách hemisfér

VIII. Kůra předního mozku

- nejvyšší nadřazené nervové ústředí, spojena dostředivými a odstředivými drahami se všemi nižšími oddíly

- vznikají zde podmíněné reflexy

PÁTEŘNÍ MÍCHA (medulla spinalis)

= provazec v páteřním kanálu, od týlního otvoru až po 2. bederní obratel

- podélnou rýhou rozdělena v pravou a levou polovinu

- šedá hmota - uvnitř míchy, tvar písmene H, přední rohy míšní - krátké a široké, zadnírohy míšní - dlouhé a úzké

- z velkých motorických nervových buněk v předních rozích míšních vybíhají dlouhé výběžky è vstupují do předních kořenů míšních è vytváří míšní nervy è putují ke kosterním svalům è poškození způsobí ochrnutí

- buňky zadních rohů míšních - nejnižší senzitivní ústředí, zakončují se zde dostředivá vlákna míšních nervů

- postranní rohy míšní - vegetativní ústředí, východisko vegetativních nervů

- bílá hmota - na povrchu míchy, žlábky rozdělena na přední, zadní a postranní provazce míšní

- nervová vlákna v těchto provazcích è vytváří vzestupné a sestupné míšní dráhy è spojují nižší ústředí míchy s vyššími centry v mozku

- Vzestupné míšní dráhy - v zadních provazcích, zprostředkují pocity dotyku, tlaku a polohy a pohybu končetin

- Sestupné míšní dráhy - v postranních a předních provazcích, nejdůležitější je pyramidová dráha - vzniká v kůře koncového mozku, končí u motorických jader předních rohů míšních - ovládá vědomé pohyby svalů trupu a končetin

VÝZNAM MÍCHY

= důležité reflexní ústředí

- př. patelární reflex - úderem na čéškový vaz se bérec prudce vymrští dopředu

- krční mícha - centrum reflexního rozšiřování zornic

- bederní, křížová mícha - vyprazdňování močového měchýře a konečníku, genitální funkce - ztopoření a ochabnutí pyje, uvolnění spermatu

= zprostředkuje spojení mezi nižšími a vyššími oddíly centrální nervové soustavy

MÍSNÍ NERVY (nervi spinalis)

- mají svá senzitivní a motorická ústředí v míše

- 31 párů - vystupují meziobratlovými otvory, příp. otvory v křížové kosti

- typy: hrudní, krční, bederní, křížové a kostrční

- jsou smíšené - obsahují vlákna dostředivá i odstředivá

- průběh: dostředivá vlákna přicházejí od receptorů è vytváří samostatné svazečky = zadní kořeny míšní è vřetenovitě zduřují è vytváří nervovou uzlinu míšní (ganglion spinale) è vyplněna těly nervových buněk è vstupují do zadní části hřbetní míchy

odstředivá vlákna - vystupují z přední části míchy v podobě svazečků (přední kořeny míšní) è v páteřním kanálu se spojují s kořeny zadními

- spojením předních a zadních kořenů = míšní nerv - smíšený ( přerušení - ztráta citlivosti a hybnosti)

po výstupu z páteřního kanálu è rozdělí se ve 3 větve - spojovací, přední a zadní

- míšní segmenty - části míchy, z každé odstupuje pravý a levý míšní nerv

ROZDĚLENÍ MÍŠNÍCH NERVŮ

Nervová pleteň krční (plexus cervicales)

- vzniká spojením 1. - 4. krčního nervu

- vysílá větve k některým svalům a kůži

- nejvýznamnější - dlouhý nerv brániční (nervus phrenicus) - sestupuje mezihrudím až k bránici - zprostředkovává brániční dýchání

Nervová pleteň pažní (plexus brachialis)

- spojením předních větví 5. - 8. krčního nervu + částečně 1. hrudního nervu

- směřuje za klíční kost a vstupuje do podpažní jámy

- nervy pro svaly pletence horní končetiny, končetinové svaly hrudníku, svaly volné horní končetiny

- nejvýznamnější - nerv vřetenní, středový, loketní - dosahují až na prsty ruky