Biologie člověka

funkce:

1. příjem potravy a odstraňování nestravitelných odpadních látek

2. mechanické a chemické zpracování potravy

3. vstřebávání živin

trávicí trubice se skládá z:

- ústní dutina - hltan - jícen - žaludek - tenké střevo - tlusté střevo - trávicí žlázy - konečník - řitní otvor

stěny trávicí trubice mají tyto části:

1. sliznice

2. podslizniční vazivo

3. svalová vrstva

4. vazivový obal

ad 1. sliznice- funkce - vystýlá trávicí trubici

- produkuje určité látky (žlázový epitel)

- resorbuje určité látky (epitelové resorbční buňky)

- žlázové buňky - roztroušeny v epitelu nebo se sdružují a vchlipují do hlubších vrtev a tvoří trubičky nebo váčky - vznikají žlázy bez vývodu nebo žlázy s vnitřní sekrecí

- produkty žláz - sekrety, odpadní produkty - exkrety

ad 2. podslizniční vazivo

- řídké s cévními kmeny

- připojuje sliznici ke svalové vrstvě

ad 3. svalová vrstva

- tvořena hladkou svalovinou - výjimka začátek trávicí trubice (až po střední část jícnu) a dolní konec konečníku

- 2 vrstvy: - vnitřní - uspořádána kruhovitě

- vnější - uspořádána podélně

- stahy vytváří peristaltické pohyby - potrava je jimi v trubici posouvána

ad 4. řídký vazivový obal - zevní povrch trávicí trubice

Pozn.

trávení - mechanické zpracování + rozštěpení makromolekulárních látek účinkem enzymů na malé molekuly (aminokyseliny, monosacharidy) tak, aby mohly projít stěnami trávicí trubice a být zužitkovány

vstřebávání (resorpce) - prostupování malých molekul skrze membrány střevních buněk do krve nebo lymfy

DUTINA ÚSTNÍ (cavum oris)

- ohraničena patrem, rty a tvářemi

- spodinu tvoří jazyk připojený svaly k dolní čelisti

- funkce: příjem potravy, promísení se slinami, mechanické a chemické zpracování

Zuby (dentes)

- řezáky, špičáky, třenové zuby, stoličky

- stavba: korunka - vyčnívá z dásně

krček

kořeny

- zasazeny v čelisti v zubních jamkách (alveolách), ke kosti připevněny vazivem - ozubicí (peridontium) - vyplňuje štěrbinu mezi kořenem a zubní jamkou

- povrch zubu: zubní sklovina (email)

- vnitřek zubu - vyplněn dentinem (zubovinou) - tvořen odontoblasty - buňky, které vysílají do dentinu cytoplazmatické výběžky

- uvnitř dentinu - dutinka dřeňová - vyplněná zubní dření (pulpa) = vazivová tkáň s nervy a cévami

- v oblasti kořene - dentin kryt zubním cementem

děti - mléčný chrup - 20 zubů - chybí třenové (do 15 let nahrazen trvalým)

dospělí - trvalý chrup - 32 zubů

v polovině čelisti - 2 řezáky, 1 špičák, 2 třenové zuby, 3 stoličky

Pozn.

plak (zubní povlak) -obsahuje bakterie a organické kyseliny

zubní kámen - plak mineralizovaný vápenatými solemi

paradentóza - onemocnění dásní, krvácení, bolest, viklavost až ztráta zubů

zubní kaz - mikroorganismy rozkládají sacharidy na organické kyseliny, ty spolu s bakteriálními enzymy odvápňují sklovinu

prevence - důsledná hygiena

Slinné žlázy

- 3 páry - příušní, podčelistní, podjazykové

- složení slin - 99 % voda, 1 % soli + bílkoviny (hlavně mucin)

- některé významné látky obsažené ve slinách:

- mucin - vylučován v celém trávicím traktu, s vodou tvoří hlen - ochranná funkce

- ptyalin - enzym amyláza - štěpí a - glykosidické vazby (škrob na maltózu)

- lyzozym - ničí bakterie, choroboplodné zárodky

Řízení sekrece slin

- pouze nervově, centrum pro vylučování v prodloužené míše

- stimulace parasympatickými a sympatickými vegetativními nervy

- vylučování řízeno reflexně

- podměty z chuťových pohárků, mechanoreceptorů (+ podměty zrakové, čichové, sluchové - pokud souvisí s potravou) - nervová vlákna vedou signál do prodloužné míchy - sekrece slin

Jazyk (lingua)

- svalnatý orgán

- účastní se tvorby řeči, obrací a posouvá potravu

- kořen jazyka připojen k jazylce

- na hřbetu a bocích jazyka se nachází chuťové pohárky

HLTAN (pharynx)

- společná část dýchací a trávicí sou stavy

- 3 části:

- 1. nosohltan (nasopharynx)

- 2.ústní část hltanu - kříží se dýchací a polykací cesty

- 3.hrtanová část - neúplně uzavřená hrtanovou příklopkou, která se při polykání sklání a brání vniknutí polykaného sousta do dýchací soustavy

JÍCEN (oesophagus)

- trubice - 32 cm dlouhá

- prochází mezihrudní přepážkou a bránicí , ústí do žaludku

- horní část - příčně pruhované svalstvo

- dolní část - hladké - vykonává peristaltické pohyby

Pohyb potravy

- potrava žvýkána, míchána se slinami - vytvoří se sousto - polknuto do hltanu

- polknutí - částečně ovládáno vůlí (posunování potravy do zadní části dutiny ústní

reflexně - podrážděním smyslových buněk v hltanu - řízeno prodlouženou

míchou

- proces polykání - hrtan se zvedne, hrtanová příklopka se uzavře, zastaví se dýchání - potrava putuje z hltanu do jícnu - peristaltické pohyby - do žaludku

- pohyb potravy usnadňuje hlen vylučovaný sliznicí trávicí soustavy

Řízení činnosti hladkého svalstva trávicí trubice

- nervy vegetativní nervové soustavy a tkáňovými hormony (= vznikají v buňkách některých částí trávicí trubice)

- jsou také schopny vytvářet svalovou aktivitu nezávisle na nervovém působení

ŽALUDEK (ventriculus, gaster)

- svalový vak, pojme 1 - 2 l potravy

- v levé brániční klenbě

- ve sliznici žaludku - četné žaludeční žlázky

- svalovina žaludku - 3 vrstvy - mohutné v oblasti vrátníkového oddílu - pyloru

- funkce: shromáždění a zadržení potravy a její promíchání s žaludeční šťávou - chemicky

se změní na tráveninu - po malých dávkách vypouštěna k dalšímu zpracování do

tenkého střeva

Žaludeční šťáva

- čirá, nažloutlá, silně kyselá tekutina (pH = 1)

- produkt žaludečních žlázek - denně 1 - 2 l

- složení: HCl, pepsinogen, hlen (mucin), voda, anorganické látky

Kyselina chlorovodíková

- vytváří silně kyselé prostředí pro působení enzymu pepsinu

- usnadňuje trávení masa - vazivo bobtná, maso se rozpadá na jednotlivá vlákna

- chrání některé vitamíny v potravě před znehodnocením (př. vitamín C)

- ničí choroboplodné zárodky

Pepsinogen

- neúčinná forma pepsinu, v kyselém prostředí se mění na účinný pepsin

- pepsin - enzym, který štěpí bílkoviny na jednodušší látky (jen určité vazby), sráží mléko

- pozn. u kojenců sráží mléko chymosin

Hlen

- zásaditý, pokrývá v souvislé vrstvě sliznici

- chrání před účinkem pepsinu + HCl

Řízení vyměšování žaludeční šťávy

- nervově i látkově

- zahájeno reflexně - drážděním chuťového čidla a čidel ve stěně žaludku

- trvá tak dlouho, dokud se vytváří gastrointestinální hormony - př. gastrin (vznikají ve sliznici žaludku a tenkého střeva dokud neopustí žaludek všechna trávenina)

Plnění žaludku a jeho pohyby

- tekutiny žaludkem protékají

- při plnění hustší potravou - stěny ochablé

- 10 - 15 minut po jídle - stahy žaludeční svaloviny - peristaltika (příčné zaškrcování od česla až k vrátníku) - dochází k promíchání se žaludeční šťávou - vznik tráveniny (chymus)

- za 3 - 4 hod stahy zesilují, vrátníkový svěrač ochabne - porce tráveniny vypuzeny do dvanáctníku

- trávenina z cukrů zůstává v žaludku 2 hodiny, z bílkovin 4 hodiny, z tuků 6 hodin

- rychlost vyprazdňování žaludku - přímo úměrná množství potravy

TENKÉ STŘEVO

- 4 - 5 m dlouhé, 3 - 3,5 cm široké

- funkce: probíhá konečná fáze trávení - úplné rozštěpení živin na jednoduché látky a jejich vstřebávání

- sliznice - tvoří četné řasy, je pokryta drobnými výběžky - klky

- klky - obsahují pleteň krevních vlásečnic, mízní vlásečnici a snopečky hladkého svalstva

- vysoké 0,5 - 1,5 mm

- pokryté výstelkovými buňkami - zvětšují povrch sliznice až na 40 m²

- při dráždění sliznice se smršťují a natahují

- mezi klky - jednoduché trubicovité žlázky střevní - produkují střevní šťávu

- v horní části střeva - buňky, které při styku s tráveninou produkují hormony - sekretin a pankreozymin - podněcují slinivku břišní k produkci šťávy

Části tenkého střeva:

1. dvanáctník (duodeum) - 25 - 30 cm, podkovovitě ohnutý, ústí zde žlučový vývod a vývod

slinivky břišní

2. lačník (jejenum)

3. kyčelník (ileum)

Pohyby tenkého střeva

I. místní pohyby

- střídavé svírání a ochabování jednotlivých úseků střev

II. celkové pohyby - peristaltika

- stahy, které jako vlny postupují po tenkém střevě a posouvají jeho obsah

Trávení v tenkém střevě

- žlázky sliznice produkují střevní šťávu

- do dvanáctníku přitéká šťáva ze slinivky břišní a žluč z jater

Slinivka břišní (pankreas)

- podlouhlá žláza uložená v ohbí dvanáctníku

- skládá se z lalůčků - vyúsťují trubičkami do hlavního vývodu, mezi trubičkami - shluky drobných buněk - Langerhansovy ostrůvky - produkují inzulín

- šťáva slinivky břišní - dva druhy

- první - obsahuje hydrogenuhličitan sodný - slouží k neutralizaci HCl z žaludku

- druhá - velký počet trávicích enzymů

- trypsinogen - neúčinná forma trypsinu

- aktivaci způsobuje enterokináza obsažená ve střevní šťávě a ve sliznici tenkého střeva

- trypsin pokračuje v trávení bílkovin na peptidy

- směs amyláz - štěpí škroby na jednoduché cukry

- směs lipáz - rozkládají tuky

Játra (hepar)

- největší žláza v těle - 1,5 kg

- v pravé brániční klenbě, pravý (větší) a levý (menší) lalok

- tvořeny jaterními lalůčky - mají tvar protáhlých vícebokých hranolů

- každý lalůček - složen z jaterních buněk seřazených do dvou řad v trámečky

- do štěrbiny mezi řady vyměšují buňky žluč - odtéká do jaterních žlučovodů - jaterní vývod (vystupuje z jater) - žlučovod - ústí do dvanáctníku

- při ucpání žlučovodu - žluč se hromadí v krvi - vzniká žloutenka (žluté zbarvení kůže)

- mezi jaterním vývodem a žlučovodem - spojka se žlučovým měchýřem - žlučníkem

Žlučník (vesica fellea)

- 7 - 10 cm dlouhý

- leží na ploše jater

- shromaždiště žluče, žluč se koncentruje - cholesterol se může vysrážet - vznikají kameny

- játra - dvojí krevní přítok - vrátnicová žíla - přivádí krev z žaludku, střev a sleziny

- jaterní tepna - zásobuje játra kyslíkem (vychází z aorty)

- cévy opřádají lalůčky a jejich vlásečnice vnikají mezi trámce jaterních buněk

- z jater odchází krev jaterní žilou do dolní duté žíly

žluč

- žlutohnědá vazká tekutina, až 1 litr denně

- obsahuje: voda, soli, žlučová barviva (bilirubin), soli žlučových kyselin a další látky

- soli žlučových kyselin - snižují povrchové napětí - rozptylují tuky na jemné kapénky - emulzi - usnadňuje působení trávicích enzymů tuků a jejich vstřebávání

- bilirubin - ve střevě odbourán bakteriemi - vzniká urobilinogen - způsobuje zabarvení stolice

Význam jater:

- glukóza se v nich ukládá ve formě glykogenu

- vytváření glukózy z necukerných složek

- uvolňování glukózy do krve - udržení homeostázy (5 mmol/l plazmy)

- tvorba tuků ze sacharidů

- dusík je převáděn na močovinu

- syntéza plazmatických bílkovin

- zásobárna vitamínu B₁₂ a vitamínů rozpustných v tucích (A, D, K)

- odbourávání hemoglobinu - železo se váže na feritin

- syntéza látek pro srážlivost krve

- tvorba velkého množství tepla

- DETOXIKACE - přeměna látek pro organismus škodlivých

-

Onemocnění jater

- virová hepatitida typu A - bolesti v břišní dutině, zvětšení jater, poruchy trávení, moč tmavě zbarvená od bilirubinu, zežloutnutí kůže, "nemoc špinavých rukou"

- virová hepatitida typu B - podobný průběh, šíří se krví - "sérová hepatitida"

- alkoholická hepatitida - nadměrné pití alkoholu, dochází k zánětu jaterních buněk, později zanikají, vytváří se nefunkční zjizvená tkáň - stádium cirhózy

střevní šťáva

- obsahuje: enzymy štěpící bílkoviny, tuky a cukry

- sekrece se zvyšuje po požití jídla

hlen

- pokrývá střevní sliznici

- chrání ji před mechanickými a chemickými vlivy

Přehled trávení jednotlivých živin

I. složené cukry (polysacharidy, škroby)

- v ústech ptyalin rozkládá na dextriny a maltózu

- v tenkém střevě - účinkem amyláz pankreatické a střevní šťávy na jednoduché cukry, hlavně glukózu

II. bílkoviny

- v žaludku - hydrolýza pepsinem na albumózy a peptony

- v tenkém střevě se albumózy a peptony štěpí trypsinem na peptidy

- enzymy střevní šťávy přeměňují peptidy na jednotlivé aminokyseliny

- podmínka strávení bílkovin - musí být před požitím denaturovány - př. vařením

III. tuky

- v tenkém střevě - žluč nerozpustné tuky emulguje -zvětší se plocha vystavená účinkům lipáz

- účinkem lipáz se štěpí na glycerol a mastné kyseliny

Vstřebávání látek z tenkého střeva

- hlavní místo - tenké střevo

- vstřebané látky jsou odváděny krví a mízou

- vstřebávání zajišťuje:

1.pasivní transport - prostou difúzí (látka proniká z místa větší koncentrace do míst s menší koncentrace) nebo difúzí za účasti přenašeče

- nespotřebovává se E, př. voda, vitamíny rozpustné ve vodě atd.

2. aktivní transport - rychlejší než difúze, látka přenášena přenašečem bez ohledu na koncentraci, děj aktivní - spotřebovává se E z ATP, př. cukry, aminokyseliny, tuky atd.

- většina látek je nejprve vrátnicovým oběhem odváděna do jater - tam jsou zpracovány, příp. uloženy do zásoby

- tuky se po vstřebání sloučí - vytvoří kapénky - odváděny mízou do krve

TLUSTÉ STŘEVO (intestinum crassum)

- 1,5 m dlouhé, 5 - 7 cm široké

- stavba: - slepé střevo - na jeho spodině - červovitý výběžek - apendix

- vzestupný tračník

- příčný tračník

- sestupný tračník

- esovitá klička

- konečník

- sliznice nemá klky, neprodukuje žádné enzymy, obsahuje žlázové buňky - produkují hlen

- střevo se plní za 4 - 8 hodin

- shromažďuje se zde nestrávené a nestravitelné zbytky, dochází ke vstřebávání solí a vody

- zahušťuje se obsah střeva

- probíhají zde kvasné a hnilobné procesy - vznikají plyny (metan, amoniak, sulfan, oxid uhličitý) -příčina plynatosti

- kvasné bakterie - zkvašují sacharidy + částečně celulózu

- hnilobné bakterie - rozkládají aminokyseliny

- činností Escherichia coli - vytváří se vitamíny - B₁₂, K - jsou vstřebávány tlustým střevem

- za 18 - 20 hodin po přijetí potravy - z nestrávených zbytků - stolice - zabarvená produkty rozpadu žlučových barviv

- vyprázdnění stolice z konečníku - reflexní děj - nahromaděním vzniká tlak v konečníku - defekační reflex proběhne pouze, pokud to vůlí povolíme -svalstvo konečníku se smrští - uvolní se vnitřní a vnější svěrač - konečník se vyprázdní

- ústředí řízení defekace - v křížové a prodloužené míše

- vnitřní svěrač = hladký sval - nelze ovládat vůlí

- vnější svěrač - příčně pruhovaný - lze ovládat vůlí - lze zadržovat stolici

Zácpa - vzniká při požívání potravy chudé na nestravitelné složky - buničinu a nedostatek

vody

Průjem - zrychlený průchod střevního obsahu, příčina: porucha trávení, požití potravin na

které je střevo citlivé